„Podej mi sikovky. A z ponku vem rovnou majzlík a šupleru.“
Pokud přesně víte, co máte přinést, pravděpodobně už máte v dílně něco odpracováno. Pokud ne, možná by se vám hodil malý překladový slovník. Kutilové, řemeslníci i lidé z výroby totiž používají spoustu výrazů, které v katalogu nářadí většinou nenajdete.
Některé jsou převzaté z němčiny, jiné vznikly z názvů značek a další se v dílnách předávají tak dlouho, že už málokdo přemýšlí nad tím, odkud se vlastně vzaly.
První díl našeho kutilského slovníku berte jako rozehřívací kolo. Začneme výrazy, které už možná dobře znáte, ale jejich původ vás může překvapit. A příště trochu přitvrdíme.
Ponk
Bez něj by dílna nebyla dílnou. Ponk je pracovní stůl, zpravidla bytelný a uzpůsobený tak, aby se na něm dalo vrtat, řezat, pilovat, pracovat se svěrákem a vůbec dělat všechno, co byste na jídelním stole raději zkoušet neměli. Také tohle slovo k nám přišlo z němčiny, konkrétně z označení Werkbank.
Vercajk
Vrtačka, kladivo, kleště, šroubováky… zkrátka všechno nářadí, které máte po ruce. Slovo vercajk pochází z německého Werkzeug, tedy nástroj nebo nářadí.
Šuplera
Oficiálně posuvné měřítko, v mnoha dílnách ale jednoduše šuplera. Slouží k přesnému měření vnějších i vnitřních rozměrů nebo hloubky. Když někdo potřebuje zjistit, jestli má šroub opravdu osm milimetrů, metr může zůstat v šuplíku. Na řadu přichází šuplera.
Sikovky
Sikovky patří k těm výrazům, nad kterými už se v dílně skoro nikdo nepozastaví. Technicky jde o nastavitelné kleště, u kterých lze měnit rozevření čelistí. Hodí se například při práci s trubkami, maticemi nebo armaturami. Tentokrát ale nejde o výraz převzatý z němčiny. Označení se rozšířilo podle názvu kleští SIKO a postupně natolik zlidovělo, že se dnes běžně používá pro tento typ nářadí obecně.
Flexa
Další případ, kdy málokdo v dílně používá celý technický název. Flexa je úhlová bruska, se kterou lze podle použitého kotouče řezat, brousit nebo opracovávat kov a další materiály.
I tady stojí za běžným označením původně obchodní značka. Německá společnost FLEX patřila k průkopníkům tohoto typu nářadí a její název se postupně začal používat jako obecné pojmenování úhlové brusky.
Majzlík
Zní trochu jako něco, čím by vás mohl ohrožovat loupežník v pohádce, ve skutečnosti jde jednoduše o sekáč nebo dláto. Používá se k ručnímu opracování materiálu, například kovu, kamene nebo zdiva. A jsme zase u němčiny. Výraz vychází z německého Meißel, tedy dláto nebo sekáč.
Šmirgl
Potřebujete něco obrousit, začistit nebo zbavit starého povrchu? Pak možná sáhnete po šmirglu, tedy brusném papíru nebo brusném plátnu. Také tento výraz má německé kořeny. Do češtiny se dostal z německého Schmirgel a v dílnách přežil dodnes, přestože v obchodě budete pravděpodobně hledat spíš brusný papír.
Vingl
Tady už začíná být situace trochu zajímavější, protože význam záleží na kontextu. Vingl může označovat úhelník, ale také úhelníkový profil. Když tedy někdo v dílně chce vingl, je dobré vědět, na čem zrovna pracuje. Původ opět najdeme v němčině, tentokrát ve slově Winkel, tedy úhel.
Špona
Kdo někdy vrtal, frézoval nebo soustružil kov, pravděpodobně ji už potkal. Špona je část materiálu oddělená při obrábění. Může mít podobu drobných částeček i dlouhých stočených kovových spirál. A mimochodem, sahat na čerstvé kovové špony holou rukou není zrovna nejlepší způsob, jak si ověřit, jestli jsou ostré.
Fíbrovka
Fíbrovka je těsnicí podložka z materiálu zvaného fíbr, který se vyrábí na bázi celulózových vláken. Setkat se s ní můžete například u vodovodních spojů, kde po dotažení pomáhá spoj utěsnit.
Znali jste je všechny?
Pokud jste prošli celý seznam bez jediného zaváhání, gratulujeme. Tohle ale byla jen rozehřívačka. Dílenský slovník je mnohem bohatší a ukrývá i slova, nad kterými už nejeden zkušený kutil zaváhá. A právě na ta se podíváme ve druhém díle. Víte třeba, co je cvinga, pakna, šlic nebo šprajc? Tentokrát už to tak snadné nebude.
autor:
Jan Matějka
Spolumajitel a jednatel společností AKROS
Jan je absolventem procesního inženýrství na ČVUT v Praze. Svou profesní dráhu ve společnosti AKROS spojil s jejím rozvojem již v roce 2009. Za dalších 9 let, v roce 2018, vstoupil odkoupením podílu firmy do vlastnické struktury.
Dnes jako jednatel kombinuje své technické vzdělání s dlouholetou praxí v oboru. Věnuje se aktivnímu řízení chodu společností a dohlíží na to, aby AKROS zůstal synonymem pro kvalitu a odbornost, na které si zakládá už od svého nástupu.